Je nutné si uvědomit, že jsme si přivezli domů štěňátko, které nás vlastně pozoruje a testuje!

Štěňata velkých kníračů chtějí svého psovoda ihned ovládat...takže vrčení a chňapání u misky a trhání oděvů psovoda svými jehličkovými zoubky není nic nenormálního!! Takového zuřivce musíme do správných mezí vykazovat důsledně, ale mírně!!!! Nesmíte zlomit jeho probouzející se osobnost nějakým brutálním výpraskem...odveďte raději pozornost jeho trhající tlamičky někam jinam...vždy tak však musíte učinit natolik chytře, aby si trapič myslel, že tohle vlastně původně chtěl!!!

Já osobně už u malých miminek  probouzím zvědavost a odvahu...celý vrh se tak u mne jako chovatele seznámí s těmi nejrůznějšími vlivy!!! Ukazuji štěňatům tmu, hluky(střelba, motorová pila), různá zvířata, byt.... V tomto je nutné pokračovat celé štěněcí období!!! Choďte se svým psem do města, mezi lidi, na nádraží, kolem aut...se vším ho seznamujte jakoby mimochodem...na zvláštní jevy nereagujte přehnanými reakcemi! To znamená, ozve-li se výstřel...vaše štěně se třeba ohlédne...nebo taky ne...nevrhejte se hned k němu "no to jsi hodný!!!".... zbytečně ho na zvláštnost jevu upozorníte...začne si zvuku všímat...všechny rušivé elementy absolvujte v klidu...štěně vás bude napodobovat tak jako dosud svoji maminku... "aha...ten člověk se nebojí...nevšímá si toho...taky nebudu!"

Nechejte své štěně věci, které mu připadají neznámé, očichat, prozkoumat... když se například vyděsí sněhuláka a s hrůzou v očích kol něj pobíhá a třeba štěká, v klidu ke sněhovému muži přistupte a na svého vousáče v klidu promluvte...nechte ho, aby svou odvahu našel sám...

Nikdy na štěně nenapřahujte ruku, nebo nedejbože ho netrestejte např. vodítkem nebo složenými novinami!!!!  Jako trest slouží vycukání za obojek nebo kůži na krku...